Systémová enzymoterapie v léčbě a profylaxi potraumatických a pooperačních otoků

Kameníček V., *Holaň P, **Franěk P.

Chirurgické oddělení nemocnice Bílovec; *Chirurgické oddělení nemocnice Nový Jičín; **EuroMISE Centrum UK a AV ČR, Praha

Acta chirurgiae orthopaedicae et traumatologiae čechosl. 2001, 68., str. 45 - 49

(16-06-1)

Úvod

Pro optimální výsledek komplexní léčby zlomenin dlouhých kostí je podstatná nejen správná reposice a fixace, ale i zvládnutí potraumatických a pooperačních edémů a hematomů. Rychlé a účinné zvládnutí neurocirkulační poruchy v oblasti postižené končetiny je nutným předpokladem úspěšného hojení. Prolongovaný edém zhoršuje perfúzi tkání, zvyšuje riziko infekce rány, zpomaluje hojení a regeneraci tkání a může mít i závažné dlouhodobé následky. Autoři se proto zaměřili na ověření účinnosti systémové enzymoterapie (SET) v léčbě a profylaxi otoků v pooperačním období po osteosyntézách dlouhých končetinových kostí a srovnávali ji s efektem standardních léků na bázi aescinu.

Materiál

V období od srpna 1997 do ledna 1999 byla sledována skupina 60 pacientů po osteosyntézách dlouhých kostí. Průměrný věk pacientů byl 42 roků (rozmezí 12 – 79 roků). K ošetření zlomenin byly používány metody intramedulární osteosyntézy nebo zevní fixátory.

Metody

Pacienti byli rozděleni do dvou skupin. 30 pacientům byl k léčení a profylaxi potraumatického a pooperačního otoku podáván jako jediný prostředek preparát Phlogenzym (složení: bromelain 90 mg, trypsin 48 mg, rutosid 100 mg) po dobu 14 dnů (skupina P). Dostávali jej v dávce 3 x 3 tbl. v prvních třech dnech po operaci a následně 3 x 2 tbl. ve zbývajícím sledovaném období. Dalších 30 pacientů – kontrolní skupina (skupina K) – bylo léčeno standardními antiedémovými preparáty na bázi aescinu. V obou skupinách byla používána stejná analgetika (Dolsin, Dipidilor, Tramal). V pooperačním období byl sledovány změny objemu operované části končetiny. Byl měřen její obvod v místě největšího otoku a 10 cm distálně. Změny objemu končetiny byly modelově počítány jako změny objemu komolého kužele. Měření bylo prováděno 1., 3., 5., 7., 10. a 14 den po operaci. Objem vypočtený z hodnot měření v 1. pooperačním dni po zavedení fixace byl vzat jako výchozí hodnota (100 %).

Výsledky

Ve skupině pacientů, kterým byl pooperačně podáván Phlogenzym, byl ústup poúrazového a pooperačního otoku plynulý a signifikantně rychlejší oproti pacientům skupiny K. Pozoruhodný rozdíl ukázala měření v 5. pooperačním dnu – u pacientů skupiny P bylo zaznamenáno zmenšení výchozí hodnoty objemu operované končetiny v průměru téměř o 8 %. Oproti tomu ve skupině kontrolní, léčené standardními preparáty, došlo ještě k nepatrnému nárůstu této hodnoty nad 100 %. Koncem prvního pooperačního týdne byl sledovaný objem v průměru zmenšen o 12 % ve skupině P oproti 1,45 % ve skupině K. V závěru sledování - 14. pooperační den - dosáhlo zmenšení sledovaného objemu ve skupině P téměř 17 % oproti 9 % ve skupině K. Byl pozorován i velmi dobrý analgetický efekt preparátu. Pacienti skupiny P měli významně menší celkovou spotřebu analgetik, zvláště v časném pooperačním období.

Závěr

Pacienti tolerovali Phlogenzym velmi dobře. Byla prokázána statistická významnost zrychlení ústupu otoků u pacientů léčených Phlogenzymem oproti skupině kontrolní, kde byla užívána klasická antiedematózní léčba (od 5. dne p< 0,001). Phlogenzym lze tedy doporučit jako součást komplexní léčby v traumatologii jak při konzervativních, tak při operačních postupech pro efektivní redukci otoků, urychlení hojení, antiflogistický a analgetický účinek.