Veldová Z., Martínková R.
X. Celostátní foniatrické dny E. Sedláčkové, České Budějovice, 21. – 23. 10. 1999, abst. str. 13-14
Otitis media chronica secretorica je zvláštním typem chronického zánětu středouší, pro který je charakteristická nadměrná tvorba vazkého sekretu v oblasti středního ucha. Důsledkem toho vzniká převodní nedoslýchavost - s negativními dopady na vývoj řeči u dětí předškolního věku, u nichž se tento typ zánětu objevuje nejčastěji.
Enormní vazkost sekretu a chronický edém tuby Eustachovy brání drenáži sekretu přirozenou cestou do nosohltanu. Onemocnění je vleklé, často dochází k adhezívním procesům, fibrotizaci a fixaci bubínku a sluchových kůstek k mediální stěně dutiny středního ucha. To vše zamezuje přenosu zvukových vln do vnitřního ucha a konečným výsledkem onemocnění může být těžká trvalá porucha sluchu.
Kauzální léčba tohoto onemocnění prakticky neexistuje. V konzervativní léčbě se používají mukolytika /ke snížení vazkosti sekretu/ a dekongesční léky /někdy se složkou antihistaminika / ke zmírnění otoku sliznic. Operativní léčba spočívá v tympanotomii s odsátím sekretu a v následné tympanostomii.
V této práci autorky hodnotí využití preparátu Phlogenzym v léčbě sekretorických otitid v ambulantní praxi, tedy v době, která předchází indikaci k operativnímu řešení.
Vliv komplexní terapie s Phlogenzymem byl sledován podle vývoje tympanometrických a audiometrických křivek. Zároveň jsme prováděli u těchto dětí test fonematického sluchu před a po léčbě, abychom zjistili závislost vnímání fonologických prvků jazyka /které jsou důležité pro dorozumívací proces jedince/ na prahu sluchu a typu tympanometrických křivek.
Do souboru bylo zařazeno 26 dětí s diagnosou sekretorické otitidy. Všechny děti splňovaly naše kritéria, a sice věk vyšší než 3 roky, schopnost spolupráce dítěte s audiologickou sestrou a nepřítomnost adenoidní vegetace v nosohltanu.
Kontrolní soubor je představován 13 dětmi s identickou diagnosou, léčenými klasickými konzervativními metodami.