Xiang1 G., Schinzel1 R., Simm1 A., Münch1 G., Sebekova2 K., Kasper3 M., Niwa5 T., Schmitz4 Ch. and Heidland1 A.
1Department of Internal Medicine and Institute of Physiological Chemistry, University of Würzburg, 3Institute of Anatomy, University of Dresden, 4Department of Anatomy and Cell Biology, RWTH University of Aachen, Germany, 2Institute of Preventive and Clinical Medicine, Bratislava, Slovakia and 5Nagoya University Daiko, Medical Centre, Nagoya, Japan
Nephrol Dial Transplant 2001, Vol. 16, pp. 1562-1569
555 KA
Abstrakt
Konečné produkty pokročilé glykace (AGEs) jsou považovány za klíčové faktory v patogeneze diabetické nefropatie (DN). Jelikož je málo známo o jejich účincích na tubulární buňky, sledovali jsme u LLC-PK1 buněk: (i) zda komplex AGE s bovinním sérovým albuminem AGE-BSA narušuje buněčnou proliferaci a expresi TGF – b 1 ; a (ii) zda účinek vyvolaný AGE lze modulovat trypsinem interferujícím s vazebnými proteiny na buněčném povrchu.
Metody. Izolované buňky byly vystaveny vehikulu (kontrola), AGE-BSA (19-76 mM) a BSA (38 mM) v přítomnosti nebo nepřítomnosti trypsinu (0.625-5.0 mg/ml) (2.5 mg/ml) po dobu 24 hod. Hodnotili jsme buněčnou proliferaci stanovením počtu buněk a inkorporace [3H]thymidinu, expresi TGF pomocí RT-PCR, a protein TGF-b1 ELISOU. Navíc byla v buňkách sledována akumulace AGE imunohistochemickým barvením AGE imidazolonu.
Výsledky. AGE-BSA inhiboval inkorporaci [3H]thymidinu, snížil počet buněk a zvýšil obsah buněčného proteinu stejně jako TGF mRNA (a protein) 0 ve srovnání s kontrolou a pouhým BSA. Imunohistochemické barvení odhalilo významnou intracelulární akumulaci AGE - imidazolonu. Společná inkubace AGE-BSA s trypsinem zmírnila narušenou inkorporaci thymidinu, snížení počtu buněk a zvýšení obsahu buněčného proteinu. Nadměrná exprese TGF – b 1 byla normalizována, zatímco protein TGF – b 1 nevýznamně poklesl. Intracelulární akumulace AGE - imidazolonu byla nápadně potlačena.
Závěr. V buněčné linii LLC-PK1 vykazuje AGE-BSA antiproliferativní účinek, pravděpodobně díky nadměrné produkci TGF b 1. Přítomnost trypsinu rušila tuto změnu, velmi pravděpodobně v důsledku interakce s AGE-vazebnými proteiny, což bylo podpořeno snížením intracelulární akumulace AGE. Uvedená zjištění by mohla být motivem k vývoji specifických proteolytických enzymů rušících nežádoucí interakce mezi AGE a jejich receptory/vazebnými proteiny.