Štvrtinová V.
II. interná klinika Lekárskej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave
Praktická flebologie 1999, Roč. VIII, č. 3, str. 109-110.
(17-13-1)
Súhrn
Diagnostika vaskulitid je velmi složitá a jejich léčba často málo úspěšná. Vaskulitidy tvoří skupinu heterogenních onemocnění, která jsou způsobená zánětem cévní stěny, přičemž v konečném důsledku dochází k ischémii a nekróze tkání, které jsou vyživované postiženými cévami. Zánět cévy může vzniknout de novo jako esenciální porucha stěny cévy, (primární vaskulitida), nebo vzniká v rámci jiného základního onemocnění (sekundární vaskulitida). Wobenzym podporuje fyziologický průběh zánětu a zrychluje reparační mechanismy.Kromě jiného mobilizuje imunokomplexy deponované v cévní stěně, eliminuje cirkulující imunokomplexy, aktivuje makrofágy a zvyšuje fagocytózu, a proto se využívá v léčbě systémových vaskulitid. Soubor našich pacientů byl následovný: thromboangiitis obliterans – 5 pacientů, Takayasuova arteritida – 1 žena, Wegenerova granulomatóza – 1 muž, Sharpův syndrom (MCTD) – 1 žena. U všech pacientů jsme podávali Wobenzym dlouhodobě (minimálně půl roku) v dávce 3 x 3 drg. první měsíc a potom v dávce 3 x 2 drg. U všech pacientů došlo k subjektivnímu zlepšení a též k poklesu zánětlivé aktivity – a to sedimentace erytrocytů, počtu leukocytů, CRP. U 5 pacientů s obliterující thromboangiitidou jsme sledovali některé parametry aktivace leukocytů, jako např. aktivaci lysozomálních enzymů. Po léčbě Wobenzymem měla aktivita leukocytové elastázy klesající tendenci. Výsledky u malého počtu pacientů nelze statisticky hodnotit, ale lze říci, že terapie Wobenzymem má své místo v léčbě systémových vaskulitid, už pro svoje minimální nežádoucí účinky.